Demonstrace schopnosti lidského sluchu vnímat rozdíly fází

Autor: Petr Matas
Datum: 1.1.2018

Úvod

Tato demonstrace obsahuje dvě zvukové ukázky po 10 sekundách. Každá z nich je vytvořená ze dvou harmonických signálů (tónů) konstantní amplitudy, jejichž frekvenční poměr se pomalu a rovnoměrně mění v blízkém okolí 1 nebo 2. Rozdíl fází mezi nimi se proto také mění, ze začátku rychle, pak změna fáze zpomaluje, až se zastaví, a následně zase zrychluje. Tím vznikají slyšitelné zázněje, ze začátku rychlé, pak se zpomalují, až zaniknou, a následně zase zrychlují. Kdyby rozdíl fází mezi tóny neměl žádný vliv na zvukový vjem, zázněje by nemohly vzniknout.

Rozdíly fází jsou jedním z počitků, které lidskému sluchu umožňují určit, odkud vnímaný zvuk přichází. Změny rozdílů fází proto mohou vyvolávat pocit, že zdroj zvuku je v pohybu.

K poslechu ukázek je vhodné (v případě binaurálních záznějů nutné!) použít sluchátka, pokud možno kvalitní, ačkoli na vyrovnanosti závislosti jejich odezvy na frekvenci nezáleží; hlavně nesmí drnčet (chrčet, „křapat“). Také se ujistěte, že máte vypnutá všechna vylepšení zvuku jako například 3D efekt, Surround nebo Loudness.

Rozdíl fází mezi harmonickými složkami

Tato monofonní ukázka obsahuje směs dvou tónů:

Zázněje byste měli slyšet, ať máte nasazené jen jedno sluchátko nebo obě.

Rozdíl fází mezi levým a pravým uchem

Tato stereofonní ukázka obsahuje pro každé ucho jiný tón:

Zázněje byste měli slyšet jen tehdy, když máte nasazená obě sluchátka. Jedná se o takzvané binaurální zázněje. Za předpokladu, že přenos zvukových vibrací od jednoho ucha k druhému je vyloučen, toto demonstruje, že vzruchy přenášené sluchovým nervem obsahují nějakou informaci o absolutní fázi tónu, takže mozek může vyhodnotit rozdíl mezi fázemi zvuku do levého a zvuku do pravého ucha. Nepřítomností záznějů při nasazení jen jednoho sluchátka lze ověřit, že v reprodukčním zařízení nedochází k přeslechu mezi kanály.